sobota 6. prosince 2014

Book Haul Listopad 2014 (part 2)

Druhá část, a aby toho nebylo málo, je bez konce. Teda k té poslední knížce jsem řekl všechno, ale chybí tam loučení... Takže tak :D


čtvrtek 4. prosince 2014

Book Haul Listopad 2014 (part 1)

Do třetice všeho dobrého dávám video i sem :) A co vy, zmrzlinky? Pochlubíte se mi, co pěkného jste si koupili? :D Já byl třeba dneska zase v Levných knihách  tam jsem si vzal........:D Však se to dozvíte příští měsíc ;)


neděle 23. listopadu 2014

Otázky a odpovědi

A nejnovější video s reprodrozdem :D


MFK Tag

Normálně sem zapomínám přidávat videa z youtube!!!
Takže dneska jedno starý. a jedno nový :)


Hunger games: Mockingjay part 1



Byl čtvrtek, já měl narozeniny, a tak jsem si říkal, čím bych si mohl udělat radost. S kámoškama jsem byl domluvený, že na HG půjdeme, ale až v pátek. Rozhodl jsem se teda, že do kina půjdu dřív. Když mám ty narozeniny…



Hned ze startu mě otrávily půlhodinové reklamy - za to bych měl dostat nějakou slevu! Nechápu, proč jsou lístky tak drahé, když tržby z reklam musí mít hodně slušné, ale to teď nechci řešit.
Co mě naopak potěšilo, byla intimita kina - vzhledem k tomu, že byl čtvrtek, dorazilo cca 15 lidí? Dvě holky k tomu v polovině promítání odešly. Asi se u filmu moc nudily… Nicméně, nikde žádná tlačenice, takže spokojenost sama :)

Film začal dobře. Čučel jsem na plátno a obdivoval herecké výkony Jennifer Lawrence (i když později mi to její bulení a nepřítomné pohledy lezly trochu na nervy). Těšil jsem se taky na prezidentku Coinovou v podání Julianne Moore. Nezklamala mě. Navíc oceňuji informace o prezidentčině manželovi a dceři, které v knize nebyly (nebo si je už nepamatuju?). Působila na mě pak víc lidštějším dojmem. Na konci filmu mě naštvali tím, že tam nedali měnícího se reprodrozda, jak tomu bylo u předchozích dvou filmů. A přitom na reprodrozda jsem se těšil snad ze všeho nejvíc :D

Akční scény se střídají s těmi neakčními (kterých je podstatně víc). Holky se shodly na tom, že film je začal pořádně bavit až ve chvílích, kdy se něco dělo.
Dostalo mě, když se ke mně kámoška naklonila, a ptala se mě: ,,Bude tam už nějaká akce?‘‘ To bylo těsně před tím, než Katniss odletěla do osmičky. Akce byla, to ano, ale ono If we burn, you burn with us! ze kterého mě v traileru mrazilo v zádech, z jejího dlouhého monologu vyznělo jaksik do prázdna. Nemělo to prostě ten uau efekt.

Effie Trinketová /pardon, Cetkie/ byla skvělá. Oživila atmosféru a přinesla do filmu humor a vtip. Miluju všechny scény s ní, hlavně tu s kávou. Nicméně zásadně nesouhlasím s jejími slovy, že Katniss bude nejlépe oblečený rebel v historii. Ten její kostým byl moc obyčejný. A černý odznak reprodrozda? Proč černý? Vždyť pak nešel ani vidět! Měli ho nechat zlatý… Cinnas final touch se tedy moc nepovedl, krom chráničů ramen s motivem křídel.



Při druhém shlédnutí jsem si víc všímal nedokonalostí, nedostatků a nelogičností. Po vizuální stránce se mi film líbil, ale opakování záběrů, resp. stejných lokalit (12tý kraj) mi přišlo… Jako šetření peněz? Mohli tam přeci nacpat i jinou část dvanáctky, krom radnice a Vesnice vítězů. A rozdělení na dva díly mi pořád přijde jako blbý nápad. V pohodě by se dal natočit jeden film - když to šlo u jedničky a u dvojky, proč by to nemohlo jít i u trojky? Jo, aha. V pokladně by jim pak chyběly peníze…

Mockingjay byl dobrý, ale rozhodně nedosáhl kvalit Catching fire, kdy jsem po skončení filmu seděl zaražený v sedačce a omámeně civěl na titulky. Dvojka mě tak moc překvapila a ohromila! Trojka bohužel ne, i když je teda lepší než první díl, který mi pořád přijde jako nejslabší. Nebo ne? Uvidíme, co přinese druhá část. Po tom, co mi předvedli v první části, mám i docela strach. Ale budu věřit, že se jim to nakonec povede. Přeci jen se tam stane tolik věcí… Prosím, prosím, ať to neposerou!!!



Cinema city taky měli/mají speciální akci. Když si koupíte HG menu (115,-) dostanete klíčenku s reprodrozdem zdarma. Jen co jsem se to dozvěděl, letěl jsem si pro klíčenku do kina, koupil menu, drapl reprodrozda a jel domů :D
Klíčenka je hezká, se stojánkem, který se dá zasadit do kelímku, viz. foto. Reprodrozd je krásně propracovaný, jen… je moc velký! Samozřejmě jsem z klíčenky hned udělal přívěšek, ale je tak nápadný, že ho zřejmě nebudu nosit moc často. Oproti tmu oficiální odznak je malý a decentní. I tak mám ale rád oba dva :)



Teď něco málo k hudbě, protože i ta k filmu neodmyslitelně patří. Píseň od Lorde (Yellow flicker beat) se mi ze začátku vůbec nelíbila. Dokonce jsem si říkal, to snad ne, co to je za srajdu? Coldplay měli teda o hodně lepší song… Ale pak se karta obrátila. Tahle písnička perfektně vystihuje třetí díl, ať si každý říká co chce. Je prostě boží a už ji mám stáhnutou a pořád ji poslouchám (i při psaní tohole článku).


A krom toho mi tady hraje i Hanging tree. Ta scéna s přehradou, když k ní jdou, a přitom ji zpívají… I teď mě z toho mrazí v zádech. Oběšencův strom se vážně vyvedl (jsem zvědavý, jak si s tím poradí dabéři - přezpívají ji nebo ji nechají v originálním znění?).


Jak už jsem říkal, Mockingjay se mi líbil, ale po třetí už ho vidět nemusím. Doufám, že druhá část mě nezklame.



středa 19. listopadu 2014

Recenze: Nejsem sériový vrah; Dan Wells


BBart 2012
221 stran

Patnáctiletý John Wayne Cleaver je posedlý sériovými vrahy. Má o nich nastudováno vše, a protože toho o vrazích tolik ví, rozpoznal jednoho z nich i v sobě, jelikož splňuje tři charakteristické znaky sériových vrahů: pomočování, pyromanie a kruté zacházení se zvířaty. Ale protože se jím nechce stát, určí si pravidla, která mu mají pomoci být alespoň trochu normálním, což je, vzhledem k tomu, že postrádá schopnost empatie, těžší, než se na první pohled může zdát. K tomu jeho matka provozuje pohřební ústav, kde se pravidelně setkává s mrtvými těly a je jimi fascinován. Tady se mi líbil pohled na balzamování - vážně detailní popis, u kterého se mi místy zvedal žaludek. Ale to je asi tak vše, a přitom to začalo tak dobře…

Kluk, neschopný empatie (mladší verze Dextera pro teenagery), posedlý vrahy je na stopě vrahovi, který se usadil v jejich městě a děsí všechny obyvatele. Každý měsíc policie najde nové tělo a k tomu jsou na místě zvláštní černé ,,kaluže,,. Johnovo pátrání přinese odhalení vraha ještě před polovinou knihy. A aby toho nebylo málo, zjistíme, že (!!!SPOILER!!!) je to démon. Vážně démon - bytost z pekla, která zabíjí lidi, aby se sama udržela naživu… Opět se dostavil WTF moment, kdy jsem se ptal, jestli tohle autor myslí vážně. Zazdít tímhle tak dobře rozjetý příběh? A to všechno ještě před půlkou knihy? No dobrá, pokusím se to nějak přežít… Tímhle předčasným odhalením ale příběh ztratil na napínavosti, protože zbytek knihy (cca 110 stran) John řeší jen to, jak zabít démona, a mezi tím ho pozoruje, jak dál zabíjí nebohé obyvatele Claytonu.

Co mě vážně zvedlo ze židle byla část, kdy John hledal vrahovu slabinu. Kluk, který odhalí všechno dřív než ostatní, je chytrý a bystrý nepřijde na takovou prkotinu, kterou má navíc každý den před očima? To je vážně okamžik, kdybych knihy podobného typu (např. Archiv) nejraději vyhodil z okna… Taky mi vadilo, jak mi autor neustále připomínal, jak je John nebezpečný a že už brzy bude zabíjet. Bullshit! Vždyť ještě nikoho nezabil! Tak proč o tom pořad číst?

Ale abych nebyl jenom zlý, musím vychválit náhled do myslí sériových vrahů - jejich profily, touhy, nutkání, důvody, proč dělali to, co dělali… Spousta zajímavých informací  + scény z balzamovací místnosti. A ta obálka! Je to hotový skvost mezi obálkami, ale ani obálka není vše, že jo…

Slovo závěrem: kdyby autor vypustil ty nesmysly s démony a zůstal u klasických vrahů, byla by to skvělá kniha. Tenhle koktejl mi totiž moc nesedl…

55%

pondělí 17. listopadu 2014

Recenze: Mládí v hajzlu 1, Mladík v odboji; C. D. Payne

Jota 2009
190 stran

Tak tohle byl teda nářez. Knihu jsem četl před nějakou dobou na tabletu, ale jak už to tak bývá, papír je papír, a tak jsem skončil někde v půlce… Ale před nedávnem se mi do rukou dostala celá šestidílná série, a já se dal s chutím do čtení.

Nick Twisp je čtrnáctiletý puberťák z Oaklandu, který si na starém počítači píše svůj deník, kterému svěřuje všechna svá tajemství a tužby. Jeho nejlepší kamarád je Levák (tu přezdívku má oprávněně a vůbec nesouvisí s jeho povahou), a jeho největším přáním je zbavit se panictví dřív, než se mu na hlavě objeví pleš. Tenhle deník je plný sexu, touhy po sexu, erekce, humoru, onanie, holek, rodičovských neshod a dalších důležitých věcí v životě dospívajícího mladého muže.

Během svého měsíčního vypisování se dostane do spousty nepříjemných a hlavně absurdních situací, u kterých jsem kroutil hlavou a usmíval se jako šílený. Ze všeho nejvíc mě pobavila scéna s orálním sexem - když jsem ji četl, seděl jsem v narvaném autobuse a měl co dělat, abych nevybuchl smíchy!

Jako vážně, klobouk dolů. Tohle je přesně ten typ knihy, u které se člověk odreaguje a pobaví. A co na tom, že je to o puberťácích, jejichž hlavní starostí je akné a sex? Mně se prostě tahle ,,přízemní literatura,, líbí!
Ať žije OLE!

100%

pátek 14. listopadu 2014

Recenze: Ten báječný den; Ira Levin


Knižní klub 2011
304 stran

Antiutopistická klasika, která byla napsaná dávno před stále probíhající vlnou dystopií (originál vyšel v roce 1969!). Kniha je díky tomu oproštěna od dnešních YA požadavků, což je více než skvělé! Navíc sám Ira Levin je zárukou kvalitního a poutavého čtení (Stepfordské paničky, Rosemary má děťátko…).

Ve světě řízeném centrálním počítačem se na první pohled zdá vše dokonalé: počítač lidem přidělí jménokód, rozhodně za ně kde budou pracovat a kde bydlet, s kým se budou stýkat, koho si vezmou, jestli budou mít děti... Pod pravidelnými dávkami chemické terapie je vše krásné a dokonalé, a zcela oproštěné od citů a potřeb vlastního rozhodování. Mezi lidmi nejsou rozdíly, neexistují války ani násilí, o všechny je dobře postaráno.

Samozřejmě i tady je háček. V tomto případě to jsou tzv. nevyléčitelní, lidé bez povinných náramků, který skenuje nositelův pohyb, bez chemických terapií a se 100% svobodnou vůlí. Malé děti se jimi straší před spaním, dospělí si snaží namluvit, že jsou pouhým výmyslem…

Hlavním hrdinou je Chip, jehož sledujeme od nejútlejšího dětství, kdy se poprvé dozvídá o nevyléčitelných. S postupem času začne pozvolna rozkrývat tajemství jejich dokonalého světa. Spolu s dalšími přáteli se tak rozhodně osvobodit nejenom sebe, ale i všechny ostatní ze svazujících pout Rodiny. Úkol je prostý - zničit onen všemocný superpočítač.

Kniha se mi líbila, styl psaní Levina mám rád. Jeho postavy jsou vždycky o něco uvěřitelnější, než postavy od jiných autorů. Rovněž mě bavilo znovuobjevování lidských tužeb a neřestí. Zhruba ve ¾ mi však příběh připadal tak nějak kostrbatý, a z vystřízlivění hlavních postav, když se konečně dostali ven, jsem málem dostal depresi. Já sám bych si nejspíš vybral jistoty, které nabízí Rodina.

Co se konce týče, přišlo mi to hodně osekané, uspěchané a ne zrovna uvěřitelné. A ono šokující překvapení, které slibuje anotace knihy? To se bohužel nedostavilo, protože Levin i tentokrát pracoval se stejným principem rozuzlení, které se objevily už v jeho dřívějších knihách… I tak to ale stálo za to!

80%

čtvrtek 13. listopadu 2014

Konečně jsem na Facebooku!!!

Po hodně dlouhých úvahách a přemlouvání jsem se dokopal přidat Knižní špajz i na Facebook. Takže kdo chcete, můžete si mě přidat :D A co tam bude? Tak samozřejmě upozornění na články a recenze, ale taky věci, co na blog normálně nedávám a chtěl bych: postřehy z knihkupectví, knihy, co právě čtu a názory na ně... Uvidím, jak mi to půjde :)

Takže tady to je :)

středa 12. listopadu 2014

Recenze: Seznam přání; Eoin Colfer

Albatros 2006
211 stran

Čtrnáctiletá Meg Firnová to doma nemá lehké. Po smrti matky zůstala na krku svému nevlastnímu otci, který není zrovna příklad vzorného rodiče. Zajímá ho jen jeho televize, peníze, jídlo a pití. Meg proto v nouzi souhlasí s Krkounem, místním grázlem číslo jedna, že se společně vloupají do bytu jednoho důchodce, vezmou prachy a zmizí. Ona tak bude mít dostatek financí, aby mohla odjet od otce pryč a začít někde jinde. Jenomže celá akce se zvrtne a Meg nešťastnou náhodou zemře.

Když se má rozhodnout, kam půjde (nebe, peklo), zjistí se, že má v sobě stejně dobra jako zla. A tak je vrácena jako duch zpátky na zem, kde má nasbírat buď více dobra nebo zla. Ke své hrůze Meg zjišťuje, že byla poslána k onomu důchodci, kterého se snažila okrást. A ten má seznam šílených přání, které si chce s její pomocí před svou vlastní smrtí splnit…

Samozřejmě tady je i záporák, Lovec duší, který má Meg zabránit v konání dobra, protože sám Pekelný vládce usiluje o její duši. Jak tohle celé dopadne?

Tahle kniha je pro mě příjemným překvapením. Z krátké anotace na zadní straně knihy jsem totiž nebyl zrovna dvakrát chytrý, ale šel jsem do toho a vůbec nelituju! Rovněž použití technologií bylo skvělé - kdo to kdy viděl, aby si démoni telefonovali nebo používali počítače, díky kterým zvětšují svým Lovcům mozkovou kapacitu?

Seznam přání je čtivý, vtipný a ke konci správně napínavý. Meg jsem si zamiloval pro její drzost a smysl pro humor. Rozhodně bych neváhal tuhle knihu dát jak dítěti, tak dospělému, protože si myslím, že si v ní každý něco najde.

100%

pondělí 10. listopadu 2014

Recenze: Slavnost Johna Saturnalla; Lawrence Norfolk

Argo 2013
370 stran

Anotace z knihy (protože ta internetová je otřesná):
Dlouho očekávaná literární hostina uznávaného autora představuje Anglii 17. století jinak než většina historických próz. Cromwellův státní a náboženský převrat sledujeme ze závětří kuchyně venkovského panství, kam občanská válka na hrdinu Johna Saturnalla doléhá jen pramálo, což se má změnit. Ale jestliže každá válka jednou skončí a je zase lépe, to, co neskončí, je jídlo, hostiny a slavnosti všeho druhu. Dokud nepřijde hladomor, prožíváme s Johnem nejen nerovný milostný vztah se šlechtickou dcerkou Lukrécii, ale především se až ,,obžerně,, paseme na roztodivných, někdy šílených laskominách barokní kuchyně.

Nálepka na knize slibuje literární hostinu roku. A tou Slavnost Johna Saturnalla rozhodně je, protože o takovou spoustu jídla jsem v knize už dlouho nezavadil - samozřejmě pokud do toho nepočítám kuchařky. A u kuchařky rovnou i zůstanu, protože každá část knihy začíná dobovým receptem od samotného Johna Saturnalla. Ale abych se přiznal, podle Saturnallových receptů bych neuvařil ani brambory, protože tehdejší měření a přirovnání byla vážně… Divná. Popravdě jsem si to jídlo nedokázal pořádně představit, dokud se neobjevilo na slavnostní tabuli. Recepty jsou tedy jen jakýmsi zpestřením celé knihy.

Hodně se mi také líbilo téma pradávné hostiny, její překroucení jinými náboženstvími a následného obvinění, že hlavní náplní hostiny bylo uctívání ďábla. Johnova matka je jako poslední strážkyně hostiny nařčena z čarodějnictví, a proto musí i se synem utéct před fanatickým knězem, který je rozhodnutý ji upálit… Rozuzlení zápletky na konci knihy pak bylo dech beroucí, a přesně takový typ knížek miluju.

Argo si s knihou vyhrálo - přebal, obálka, papír i ilustrace jsou nádherným příkladem toho, jak by taková ,,lepší,, kniha měla vypadat.

Slavnost Johna Saturnalla mi dala přesně to, co slibovala, a ještě něco navíc, takže jsem nadmíru spokojen. A dokonce i ta sladká tečka na závěr mi nebyla nijak protivná.

100%

neděle 9. listopadu 2014

Aktualizace

Po všech strastech a starostech života opět funguju! A protože mám všech těch řádů a pravidel lnou sedlinku, rozhodl jsem se zrušit svůj TBR do konce roku, protože mě to už nebaví! :D Vydržel jsem ale dva měsíce, takže jsem spokojen :)
No a co jsem teda přečetl? Rozečetl jsem Tanatonauty, cestovatele za hranice smrti, ale moc mě to nechytlo. Na tuhle knihu prostě člověk musí mít chuť... A tak jsem se pustil do něčeho svěžejšího - do mé srdcovky Mládí v hajzlu :D Miluju deníky Nicka Twispa a vážně se u nich skvěle bavím (v autobuse jsem se málem zadusil smíchem při scéně s orálním sexem :D). Momentálně mám načatý druhý díl (dohromady jich je šest).


Spolu s tím taky čtu Nejsem sériový vrah. Ze začátku to vypadalo slibně: prostě Dexter v mladším vydání. Ale pak se to vydalo zvláštním směrem, o kterém si nejsem moc jistý, že se mi líbí... Jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne, protože mám doma i druhý díl...


Strážkyně brány (druhý díl Proroctví sester) uzavírá mé rozečtivo na tento týden. Je na čase s touhle sérií pohnout a druhý díl je prý lepší, než ten první, což bych vážně ocenil, protože jednička byla neskutečně... Nudná? Nevím, ale ten konec jsem dočítal vyloženě znechucen...


A to je vše. V budoucnu se chystám opět rozjet rubriku Kniha jako obrázek a taky pracuju na recenzích, které se mi za tu dobu ,,nicnedělání,, pěkně nakupily :D 


pátek 31. října 2014

This Is Halloween...

Tahle písnička od Mansona mi k dnešnímu dni přijde jako stvořená :) Takže proto dávám jeho video dřív, než to moje :D


No a teď můj kousek :D Strašidelného Halloweena všem!!!


úterý 28. října 2014

Book Haul Říjen 2014

Takže jedno malý video o tom, jak Ondra nakupoval knihy...
Jinak se nezapomeňte ptát na co chcete! :)


čtvrtek 23. října 2014

Aktualizace

Jo, já vím, že v poslední době na tenhle blog docela kálím, ale... Propagace Urban games a všechny ty věci kolem mi dávají docela zabrat. Spolyká to spoustu času. K tomu přestavba a jiný povinnosti - popravdě jsem za tento měsíc přečetl jen jednu knihu!!! Což je teda nejhorší skóre za poslední rok. Stydím se. Ale zase na druhou stranu si ,,buduju kariéru,,, takže tomu můžu něco málo obětovat :D

No ale zpátky k tématu: na co se chystám.
Tak prvně určitě na recenzi knihy Slavnost Johna Saturnalla, která mě mile překvapila. A pak máme Book Haul za říjen. Myslel jsem si, že tento měsíc chvástačku natáčet nebudu, ale na poslední chvíli jsem si koupil pár knížek, takže ho přeci jen natočím :) K tomu všemu bych snad mohl hodit i nějaký moudrý článek
plus
chystám překvapení na Halloweena, takže se rozhodně nezapomeňte dívat!!! 
Prozradím jen tolik, že to bude tématické video :)

Listopad už by měl být v pohodě :D

pondělí 13. října 2014

URBAN GAMES: hry, při kterých půjde o život

Konečně vám můžu představit své dílo :D Jmenuje se Urban games a více informací se dozvíte z videa :)


a pro úplný pořádek sem přidávám i odkazy:

E-knihu si můžete zakoupit zde

Polovinu knihy si můžete zdarma stáhnout zde

Facebook zde

Databáze knih zde


čtvrtek 9. října 2014

Spousta práce...

Ne, ještě jsem to nevzdal. Jen mám, jak nadpis napovídá, vážně hodně práce :D 
A to dokonce tolik, že jsem nepřečetl ani jednu knihu...

Jako první jsem začal číst Slavnost Johna Saturnalla. Čekal jsem knihu o kuchyni a jídle v 17. století, a autor mi hned ze začátku naservíroval malou vesnici, pomateného kněze a hon na čarodějnici! Takže jsem byl více než mile překvapen, protože inkvizice a hony na čarodějnice zbožňuju - i když osudy mých kolegyň jsou většinou velmi, velmi zlé :D Takže tady jsem se dostal ke stovce. Dneska snad ve čtení pokročím...

No a jaké jsou důvody? Rekonstruujeme dům, a to si vyžaduje vážně několik hodin úmorné práce, po které člověk nemá chuť na nic jiného, než na sprchu a postel. Když si uvědomím, že jsou před námi ještě minimálně dva týdny bourání a omítkování, k tomu moje práce a běžné starosti o domácnost (moje milá maminka si totiž s mladším bráchou odjeli do lázní, takže o domácnost se starám já...), začínám šílet už teď. Mimochodem, viděl někdo z vás Maleficent? Já ten film zbožňuju!!! :D

A dalším důvodem, proč prakticky nečtu, je, že ve volných chvílích makám na svém ,,projektu,,. Doufám, že se mi to povede dotáhnout do konce co nejdřív... Video by mělo být hotové do pátku, popř. do pondělí (uvidím podle nálady :D). Už se nemůžu dočkat, co na něj řeknete. No a aby to nebylo jen holé vypsávání, dám vám sem i jednu fotku z onoho projektu :D


čtvrtek 2. října 2014

TBR Book Jar #2

Nechci nic říkat, ale ten čas vážně letí! Ještě nedávno jsem psal o prvním losování TBR a teď už je tady další... Takže jaké knihy byly vylosovány na říjen?


 Ano, ano, Slavnost Johna Saturnalla. Kniha na kterou jsem se tak moc těšil, že jsem si ji vylosoval! To je neuvěřitelné! :D Ale i kdybych si ji nevylosoval v TBR, do konce roku bych si ji stopro přečetl. Zatím jsem na začátku, ale moc se mi to líbí... A bez přebalu je nádherná taky.
Druhou knihou je Pomsta od Sharon Osbourne (ano, manželka Ozzyho, porotkyně v amerických talentových show atd.). Tenhle kousek mám doma docela dlouho, a tak je vážně na čase s tím něco udělat. Příběh by měl být o dvou sestrách, které jsou úspěšné herečky a zároveň se snaží zničit jedna druhou... Tak trochu mi to připomíná dětství - herci jsme sice nebyli, zato ničit jsme se ničili každý den :D


 Temné uličky je soubor čtyř povídek s nadpřirozenou tématikou. Vesměs to jsou všechno detektivky, kde vystupují andělé, upíři, nebo lovci andělů a upírů, popřípadě čarodějové... Takže to je na jedno brdo. První povídka mě nijak neoslnila, i když se o to autor šíííleně snažil. Nicméně tahle kniha je povídková, a já jsem si dal za úkol ji do konce roku přečíst. Proto ji najdete i v mém příštím TBR :D


A tady máme knihy z mého TBR seznamu do konce roku. Na říjen jsem si vybral Poslední dítě a Tanatonauty. Nebudu se moc rozepisovat, jelikožo nich mluvím ve videu :)


Takže to máme pro tento měsíc vše, ale já doufám, že stihnu přečíst víc, než tyhle čtyři knihy :D



středa 24. září 2014

Vůně knih



Co miluju ze všeho nejvíce, když vcházím do svého pokoje? Samozřejmě pohled na knihovnu. Ale ještě víc vůni všech knih, které jako by mě právě svou vůní vítaly. Srdce mi vždy zaplesá (vlastně nos), a oko spočine na tom pokladu, který si syslím na horší časy.
(O bookaholismu chystám článek :P)

Stejně tak mě vždy nadchne vůně úplně nové knihy, kdy máte pocit, že když přejedete prstem po stránce, můžete rozmazat inkoust, který ještě nestačil pořádně uschnout. Totální knižní orgasmus jsem pak zažil s Kostičasem - tohle je vážně vypiplaná kniha s velkým Ká!

Ale i starší knihy mají svou charakteristickou vůni, která v sobě uchovává dávné vzpomínky a nostalgii. Avšak ruku na srdce, ne všechny staré knihy mi voní. Naštěstí takových není moc.

To mi připomíná jeden den, kdy jsme se školou zamířili do městské knihovny v Ostravě. Kdo ji zná a byl uvnitř, ví, že je to úžasně zařízené, vzdušné a prosvětlené místo s miliardou knih. Jen co jsme vešli dovnitř, jedna spolužačka nakrčila nos a pronesla: ,,Fuj, to je smrad!‘‘
Nevím, ale mně to tam vonělo.

Ale abych tady jen nechválil, jak už jsem napsal, pár smradlavých knih jsem zažil. Nejhorší vzpomínky mám na Divergenci, půjčenou právě z knihovny. Nemohl jsem si pomoct, ale ten výtisk čpěl tak hnusným, železitým pachem… Skoro jako krev. Do dneska to cítím v nose :D Při otáčení stránek jsem se snažil nedýchat. Ale i kdyby ta kniha voněla, můj názor na ni by se stejně nezměnil - Divergence se mi nelíbila od začátku do konce.

O knížkách z knihovny, a důvodech, proč už tam nechodím, i když knihovny miluju, napíšu třeba příště. A co vy? Máte doma své ,,voňavé,, a ,,smradlavé,, kousky? Popřípadě nějaké zkušenosti s nimi?

pondělí 22. září 2014

Hu.. Húúúú... Další seznam knih

Jo, bez nějakého blbého seznamu si už neutřu ani .... Ne, dělám si prdel :D
Podařilo se mi přijít na to, že když mám seznam, můj život je pak ucelenější a míří aspoň nějakým směrem (kdežto bez seznamu jsem jak splašená střela).

Takže můj seznam na posledních pár měsíců tohoto roku. Celkem 6 knih, to abych to stihl :D Znám se a vím, že víc ,,povinné četby,, bych rozhodně nedal :D


A taky se oficiálně připojuji k brýlatým youtuberům :D

čtvrtek 18. září 2014

Recenze: Vidím to, co vrah; Jill Hathaway




Fragment, 2012
270 stran

Šestnáctiletá Vee má zvláštní schopnost - vždycky, když usne, převtělí se do někoho jiného. Většinou při tom má u sebe věc dotyčného. Dovídá se tak o lidech nejedno choulostivé tajemství. Ona sama svou schopnost nenávidí, a proto se rozhodne nespát, ale jak dlouho dokáže člověk bez spánku vydržet? Nakonec ji vyčerpání přemůže, a ona uvidí mrtvolu své kamarádky - převtělila se do těla jejího vraha, který zrovna píše falešný vzkaz na rozloučenou…

Příběh to nebyl špatný a knihu jsem měl za neděli přečtenou. Vlastně se mi líbila. Je psaná čtivě a je malá, což je skvělý. Autorka trousí během vyprávění drobky, ze kterých se pomalu dovídáme, jak to celé bylo. Ovšem pozornější čtenář se dopátrá pravdy ještě před ,,šokujícím,, odhalením. Vím, že kniha je pro mladší čtenáře, a tak přivírám oko, protože z tohoto důvodu nemůžeme čekat nic převratného nebo hlubokého - od toho tady jsou knihy pro dospělé, že :D

Ale k tomu věku se ještě na moment vrátím. Fragment totiž uvádí, že kniha je pro čtenáře od dvanácti let, s čímž nesouhlasím. Jsou tady vraždy, sex, alkohol… Nejsem žádný puritán a tohle u YA knih oceňuju, protože takhle se mladí doopravdy chovají - pijí alkohol, mluví sprostě a mají sex dřív než po svatbě. Ale i přes to bych věkovou hranici posunul na čtrnáct let. I když zase jak se říká, je jedno co děcko čte, hlavně že čte… A zkušenosti do života se někde načerpat musí :D

Zpátky k příběhu: jediné, co nechápu, je dutost Vee, a to hlavně na začátku (spoiler): když jí nedošlo, čí fotka to kolovala ve fotbalovém družstvu, ani to, kdo sedí u profesora Goldena a na konci kdy se otec dozná k poměru s jinou ženou, z něhož vzešlo dítě. Každému normálně uvažujícímu člověku ihned dojde, že to dítě je nevlastní sourozenec. Jí ne…
Typický trojúhelník, který samozřejmě nesmí chybět, byl ucházející. Další spoiler: vážně nechápu, proč ti zlí musí být vždycky tak dokonale krásní, úžasní a sympatičtí :D To je nějaký zvrácený psychologický záměr jak odvést pozornost, nebo co. Krásný člověk totiž nemůže být zlý, to by přeci nešlo. Ale já už na tenhle špek příště neskočím. Vážně ne :D
Postavy jsou dobře napsané, jen ze začátku jsem měl problém vyznat se v tom, kdo se jak jmenuje, kdo se s kým baví, kdo s kým ne a proč… Zmatek trval jenom chvilku.
A vrah? Tak nějak se to dalo tušit. Je pravda, že v jednu chvíli jsem si byl jistý, a pak mě autorka šikovně svedla ze stopy, na kterou jsem se stejně o pár stránek později vrátil. Ale jak říkám, je to YA oddechovka, takže to mohlo dopadnout i mnohem hůř.

Slovo závěrem: kniha se mi líbila, ale nebýt v Levných knihách za třicet kaček, zřejmě bych si ji nekoupil.

80%

neděle 7. září 2014

Recenze: Fragment, Warren Fahy


Plejáda 2009
216 stran

Ať už jsem čekal cokoliv, tohle to rozhodně nebylo. V podstatě jde o drastický a akční eko thriller, kde všechno požírá všechno, a to doslova. Ale pěkně od začátku…

Skupina lidí objevuje ostrov, na kterém jsou podivné příšery. (Tady jsem narazil na zřejmě největší nelogičnost děje: příběh se odehrává v současnosti. Jak je možné, že v době, kdy je zmapovaný celý svět, existuje ostrov uprostřed oceánu, o kterém nikdo neví?) No, takže lidičky objeví příšery, které je na oplátku sežerou, ale dvěma šťastlivcům se podaří přežít a utéct, aby se na ostrov za pár dní zase vrátili, tentokrát s americkým námořnictvem v čele. A to je jedna z věcí, která mi na knize dost vadila. Všemocná Amerika, která musí být všude a u všeho. Všemocný prezident, bez jehož souhlasu si nikdo ani neprdne. A samozřejmě to slavné námořnictvo… Zpátky k příběhu.

Tihle dva přeživší se s hromadou vědců přesouvají ve speciálních laboratořích na ostrov, kde zkoumají ony neznámé tvory, kteří se zde vyvíjeli jinak, než na zbytku planety. Myšlenka jejich vzniku je dobrá. Ne, je skvělá, brilantní a nutí člověka se nad tím vážně zamyslet. Co kdyby takové místo vážně existovalo?
Barvité popisy zrůdiček si můžete přečíst sami. Ze začátku to bylo fajn, ale později mě ,,celostránkové,, popisy srstí, krunýřů, chapadel, očí a mozků spíše nudily. K tomu má kniha fakt malinký písmenka, takže stránky se v takových ne zrovna záživných případech obrací vážně pomalu. Stejně jako vědecké vsuvky, kde se polemizuje nad životem brouka. Ano, uznávám, že některé teorie byly vážně zajímavé. Ale muselo tam těch údajů být tolik?
Zoologové z téhle knihy budou mít jistě radost. Já, jako laik, jsem se místy v knize bohužel ztrácel, a nejednou jsem si kladl otázku, o čem je vůbec řeč?

Co se akce týče, tam si nemůžu stěžovat, protože hned ze začátku se dějí věci jako vystřižené z nějakého filmu. Perfektně to nastartovalo celý příběh. Pak přichází na řadu vědecké bádání, spousta informací sem, a spousta informací tam… A pak akční scény, při kterých jsem se vážně rozčílil, protože (spoiler): když autor jednou řekne, že na ostrově nikdo a nic mimo laboratoř nepřežije, jelikož tamní fauna a flóra to prostě během pěti minut rozcupuje na kousky, jak je sakra možné, že si tam najednou jen tak pobíhá pes a člověk? Jen tak? OMG… To jsem měl vážně chuť knihu zavřít a vyhodit ji z okna.
No, a pak se děj posunul někam, kde to bylo celý divný, jelikož pasáž s bytostí tenderem mi přišla fakt dost přitažená za vlasy, a vůbec to pak bylo celý uspěchaný… Rádoby akční konec, kdy deset stránek čteme o tom, jak všichni jistojistě zemřou, se mění v blbou soap operu, kde se autor snaží na poslední chvíli hrát na city… Ne, u mě teda neuspěl.

Slovo závěrem: Velký příběh, který měl potenciál, byl vtěsnán do malého formátu a působí tak uspěchaně a nepřesvědčivě. Ubrat na dravosti a přidat delší časovou osnovu by v tomhle případě nebylo na škodu.

60%

pátek 5. září 2014

TBR BOOK JAR #1



Jupí, první losování je tady!!! Tak moc jsem se na to těšil - celé léto :D
A jak teda dopadl můj první tah? Mrkejte :D
(Jen tak mimochodem, připadal jsem si tak trochu jako Cetkie Trinketová. ,,Dámy mají přednost…‘‘ Šup ručku do osudí a máme knihu :D)

Vylosoval jsem si Potopu, kterou jsem měl už na seznamu na léto, a která se mi tak ,,líbila,,, že jsem ji odložil na jindy. Kdo mohl tušit, že to jindy bude tak brzy? :D Toto je tedy její druhá šance. Pokud mě neosloví, tak pomaže pěkně zpátky.
A druhou knihou je Mánie, temný thriller o sourozencích, špinavých tajemstvích a odporných vraždách. Zní to skvěle, ale na Databázi knih jsem se dočetl, že to zase tak skvělé není. Tak jako nevím :D Až to přečtu, udělám si vlastní názor.

Pak tady mám resty z letního seznamu: Airnet, který jsem nestihl přečíst. Tak si ho aspoň přečtu teď. A Ready Player One je první knihou z mého nového TBR seznamu - o tom ale budu ještě natáčet video :P

Jíst, meditovat, milovat jsem rozečetl na konci prázdnin, a teď ji dočítám. Je to skvělá kniha o hledání sebe samého a smyslu života.
Posledním kouskem, který si prostě v září musím přečíst, je Vidím to, co vrah. Tak za prvé, je to malá, tenká knížka. A za druhé, protože je to malá a tenká knížka, musím ji přečíst už v září! To dává smysl, ne? :D

To bychom tedy měli. Sám jsem zvědavý, kde vezmu tolik času na čtení. Asi nějak významně omezím spánek. Nebo práci. Nebo obědy a večeře :D
A co vy? Co všechno plánujete na tento úžasný měsíc?


čtvrtek 4. září 2014

Recenze: Silo, Hugh Howey

Hm, že by konečně ta slibovaná recenze? :D No jo, přiznávám, trochu jsem s natáčením otálel... Ale dneska začalo svítít slunko, takže jsem se dal na recenzování :)
 Tady to je, Silo, dobrá kniha, která má své mouchy :)
 


středa 3. září 2014

Malfurie a nesmazatelný cejch Fragmentu



Tak je to tady, lidičky :) Září. I podzim je zase o kousek blíž. Ale já nechci nikoho strašit, ani vyvolávat deprese :D Jen se těším na období, které mám ze všech období nejraději :P
No, a k tomuhle článku mě přiměla jedna věc, která mě vážně šokovala. Může se to zdát jako banalita, ale mě to přišlo jako… Nejhorší knižní hřích!!! :D

A o co tedy jde? Nakladatelství Fragment vydalo trilogii Malfurie, která je absolutně kouzelná, plná slunce, moře a větru (i když ke konci je také spousta temnoty). Prostě tři skvělé knihy, které jsem si naplno užíval, a postavy Harlekýnů jsem si doslova zamiloval. A právě tihle Harlekýni připlouvají na létajících galeonách, aby chytili Catalinu a jejího kamaráda Jordiho, mladého strážce majáku. Proč? To se dočtete v knize :)
Staré obálky:


No, a jednou jsem tak prohlížel novinky internetových knihkupectví, a tam jsem narazil na jakousi Poslední čarodějku - Mlžné kameny. A já si hned řekl: Mlžné kameny? To mi zní nějak povědomě. Znám přeci Strážkyni Mlžných kamenů (2. díl Malfurie). Kouknu na to a uvidím, o co jde. A jaké překvapení to pro mě bylo, když jsem starou dobrou Malfurii uviděl v novém kabátku, s příšerným přejmenováním (vždyť Catalina není žádná čarodějka! Je to kreslířka map!), s příšernou obálkou, a s tou odpornou červenou značkou young adult. Proboha, jak to mohli dát do YA!? Stále nechápu a kroutím hlavou… Já sám mám teda ,,staré,, vydání, které se tomu novému nemůže rovnat ani po palce na nohou.
Nové obálky:

 

Fragment a ta jejich červená YA značka mě začíná vážně vytáčet. Kde všude ji ještě chtějí dát? Uvažoval jsem, že si koupím Hunger games 3 v tom novém mini vydání, přestože mám doma první díl prvního vydání a komplet všech tří knih. Ale ta červená ohavnost mě od koupě pokaždé spolehlivě odradí. V takových případech si říkám, že je vážně štěstí, že Fragment nevydává třeba Harryho Pottera. Už jen při představě sedmi knih s tou pitomou značkou (a věřím tomu, že oni by ji tam vážně dali!!!), mi je vážně zle :D

neděle 31. srpna 2014

Book Haul :)

Měsíc zase uběhl, a to znamená, že je čas na chvástání :D No a samozřejmě se mi stala jedna (ne)milá věc. Dva dny po tom, co jsem tohle video natočil, jsem si pořídil šest dalších knížek... Přetáčet se mi už nechtělo, a tak jsem se rozhodl, že těch šest nových krásek uveřejním ve chvástačce za září :)


Jinak teda krom zářijového chvástání chystám i spoustu dalších videí, jako např. zhodnocení letní četby, nějaký ten Wrap up (možná :D), nějaké ty recenze (které mi momentálně nejdou), a nějaké ty plány na následující měsíce... A taky konečně začnu se svou Book Jar, na kterou jsem se celé léto těšil :D Už se nemůžu dočkat prvního losování :)

pátek 15. srpna 2014

Harry Potter sem, Harry Potter tam... A taky pár kouzel :)

Konečně jsem ho dokončil! Tag s Harryho kouzly :P
Jinak: ano, vím, že Harry má jizvu na druhé straně, jenže když jsem si ji
kreslil v zrcadle, byla na správném místě :D :D :D Určitě v tom
bude nějaká černá magie!!! Takže buďte blond a sledujte :)