úterý 31. března 2015
úterý 24. března 2015
RECENZE: Karanténa; Lex Thomas
Teen Fortuna 2013
382 stran
První den na
McKinelyho střední rozhodně nedopadl nejlíp. Sotva škola začala, všichni
učitelé zemřeli v záchvatech krvácivého kašle a část budovy se dokonce
zřítila. Vyděšení studenti se snaží prchnout, ale armáda, která školu
obklíčila, jim to nechce dovolit. Každého, kdo překročí práh okamžitě zastřelí.
Zanedlouho je škola uzavřena v plastové kupoli, a je jim oznámeno, že jsou
všichni nakaženi virem, který je pro dospělé smrtelný. Jejich úkolem je přečkat
karanténu, dokud se nenalezne vhodné řešení, jak nemoc porazit. Drsný příběh o
přežití může začít.
Hlavními postavami
jsou David a jeho mladší bratr Will. Tihle dva se kvůli okolnostem, jenž se
odehrály těsně před karanténou, nemůžou zařadit do žádného z pěti gangů,
které vznikly krátce po uzavření školy. Život v gangu zajišťuje jejich
členům jídlo, přístřeší a ochranu. Sami dva se tedy musí protloukat temnými
chodbami školy, kde krom gangů vládne také strach, násilí a všudypřítomný puch
tlejících mrtvol, kterých každým dnem přibývá.
David, jako starší
bratr, má potřebu ochraňovat Willa, který trpí epileptickými záchvaty. Snaží se
jim zaopatřit jídlo a úkryt, udělal by pro něj první poslední… Jenže Will
nestojí o soucit. Chce být samostatný, chce něco dokázat a rozhodně se nemíní
s Davidem vystrašeně krčit někde v koutku a čekat, až to všechno
přejde. Bratrské rozepře a nepochopení jeden druhého jsou na denním pořádku,
zvlášť když jim do života vstoupí Lucy a pořádně jím zamíchá. Nemám rád
romantické klišoidní linky a zaláskované trojúhelníky, ALE v tomhle případě autoři odvedli úžasnou práci - pocity a
chování postav jsou uvěřitelné a racionální. Žádné sladké řečičky. Totéž platí
i o ostatních postavách, jenž mají jedinečný a propracovaný charakter.
Přesně taková Karanténa je - s ničím se moc
nepáře a ukazuje věci takové, jaké jsou. Atmosféra uzavřené školy je tíživá,
příběh ostrý jako břitva a vedlejší postavy nebezpečné. Smrt číhá doslova na
každé stránce.
Kniha má sice pár
drobných chybiček a nedostatků (vznik šestého gangu, příliš mnoho štěstí a
náhod…), ale v porovnání s celým příběhem jsem víc než ochoten
přivřít nad tím oko. Škoda jen, že u nás nevyjdou i zbylé dvě pokračování.
Stálo by to jistě za to.
Známka jako ve škole
1
čtvrtek 19. března 2015
pátek 6. března 2015
RECENZE: Marťan; Andy Weir
Knižní klub 2015
344 stran
Kdybych si měl
vybrat, jakou knihu si s sebou vezmu na opuštěný ostrov, byl by to Robinson Crusoe. Kdybych si měl vybrat,
jakou knihu si vezmu na Mars, byl by to Marťan.
Co mají tyhle knihy
společného? Alespoň trochu zručný člověk v nich najde pár užitečných rad
pro přežití. I když v tom druhém případě si nejsem cela jistý, jelikož na
Marsu budete potřebovat mnohem víc, než jen šikovné ručičky. Vezmeme to ale po
pořádku.
Kniha začíná šestým
,,dnem,, pobytu na Marsu, kdy se tamější astronauti musí z důvodu
supersilné bouře evakuovat a vrátit se zpět na Hermes, vesmírnou základnu. Bohužel jednoho astronauta, Marka
Watneyho, cestou potká neštěstí - zasáhne ho poletující anténa a vítr ho strhne
z cesty. Jeho biosenzory ukazují nulu, je prohlášen za mrtvého a marsovská
raketa odlétá bez něj.
Jenže Mark Watney to
shodou okolností (fyzikální a chemické zákony) přežil. Vrací se zpět do Habu, obytné stanice, kde se snaží
vymyslet plán, jak přežít. Přinejmenším do příletu příští marsovské mise, což
bude za čtyři roky. Jídla má ale sotva na rok… A tehdy se rozvíjí šílený
příběh, který by se klidně mohl jmenovat Kdo
přežije: Mars.
Text je prošpikovaný
Markovým osobitým smyslem pro humor, kdy jsem se několikrát vážně chechtal smíchy.
A právě humor je to, co se mi na knize líbilo nejvíc. I v těch nejhorších
chvílích ho neopouštěla nálada utrousit nějakou ironickou poznámku nebo vtípek.
Bez tohohle koření by byl Marťan jen
nezáživným tlacháním o principech fungování botaniky a techniky
v marsovském prostředí.
Prvních cca 60 stran
je totiž hodně o technice a botanice - ještě aby ne, když většinu knihy tvoří
Markovy deníkové zápisy, kde si pečlivě zaznamenává co, kde, kdy, jak a proč
udělal. Někdy se mi chtělo před jeho technickým umem a vynalézavostí smeknout,
jindy se mi zase nechtělo věřit, že by něco takového bylo možné. A
v některých místech se z Marka stával Superman - doslova. Spoiler: (takže ať už se pokazilo
cokoliv a situace vypadala jakkoliv zle a bezvýchodně, Mark to vždy napravil
nebo našel jiné řešení. Vždy. Výroba
vody, pěstování brambor, vybuchnutí Habu,
téměř kompletní rozebrání rakety nebo převrácení auta, žádný problém…)
Ano, Mark Watney je
sympatický, zručný chlapík s pevným odhodláním přežít a IQ vyšším než
Mount Everest. Já vím, je to nejlepší botanik a technický inženýr na Zemi. Ale
vážně? Vážně tohle všechno, čím si postava projde, zvládne jedna jediná osoba?
Když pomineme tuhle
,,drobnou,, chybičku na kráse, četbu jsem si vysloveně užíval a těšil se na
další stránky. Ty se mi pod rukama otáčely samy a jen nerad jsem nechával Marka
samotného napospas nehostinnému Marsu a jeho smrtelným nástrahám. Rovněž
oceňuji vsuvky ze Země, z Hermese
a z minulosti, které deníkové zápisy příjemně oživují.
Pár bodíků navíc si Marťan zaslouží za nervydrásající
konec, kdy jsem nevěděl, který nehet si mám okousat dřív. Takové konce
obdivuju, a je jen pár knih, které mě dokázaly takhle napnout!
Slovo závěrem:
Marťan sice má trošku pomalejší
rozjezd, ale i tak jsem knihu slupnul jako malinu.
Známkování jako ve
škole
2+
Tímto chci rovněž poděkovat KK za poskytnutí recenzního výtisku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)