BBart 2012; 259 stran
Anotace slibuje temný
magický příběh plný nebezpečí a smrti. Jak to nakonec dopadlo?
Ženy Beauchampovy
jsou čarodějky. Matka Joanna umí přivést mrtvé zpět, mladší dcera Freya je
odbornice na kouzla a lektvary lásky, a starší dcera Ingrid zase umí
předpovídat budoucnost a léčit nemoci. Žijí nenápadným životem v malém
městečku na Long Islandu a snaží se nepoužívat své síly. Zkrátka a dobře žijí
v přísném utajení.
Ingrid je přísná
knihovnice, která nikomu nic neodpustí, Joanna se zamiluje do dítěte své
hospodyně a Freya má před vdavkami s místním boháčem. Vše se zdá být
dokonalé, než se začnou dít podivné věci. Ale ruku na srdce - zas tak moc se
toho nestane. Jeden mrtvý, pár zvířecích zdechlin, sloužících jako varování, a
rákosí, které se na pár vteřin změní v Ďáblovo osidlo…
Kniha se mi líbila
zhruba do poloviny, než se začala odvíjet velice zvláštním směrem. Holky
jednoho dne začnou čarovat, nejprve pro dobro druhých, ale o pár stránek dál
mávají hůlkami jako by se nechumelilo. A že je svazuje prastarý zákaz nějaké Rady?
No a co, když je nikdo nepotrestá - a to mi vadilo snad ze všeho nejvíc. Ony
dlouhá staletí nečarují, protože nesmí. Protože by je Rada potrestala,
vzala by jim nesmrtelnost a bla bla bla… A pak, když si létají na košťatech, a
blíží se konec knihy, a ono se ze strany obávané Rady nic neděje… WTF? Proč
tedy milá paní De La Cruz o Radě vůbec psala? Protože se objeví až ve druhém
díle? Tak to tedy děkuji, nechci.
I samotná zápletka a
následné rozuzlení mi přišlo divné. Spoiler: Valkýry. Freya. Thor. Loki. To
jako fakt? Jsou to v podstatě bohové a mají strach používat magii? Co se
mi to snaží namluvit?
Samozřejmě
respektuji, že se kniha může někomu líbit. Dokonce tam bylo i pár skvělých
částí a myšlenek, ale kdybych si Čarodějky
z East Endu nepřečetl, v podstatě bych o nich nepřišel.
55%
Žádné komentáře:
Okomentovat