Urban Games jsou venku!

Book Haul Listopad - Prosinec

Book Haul Říjen 2015

Příšerné příběhy vánoční; Chris Priestley

Argo 2015

115 stran

 

Zjistil jsem, že miluju atmosféru anglického venkova konce devatenáctého století. Mlha, chlad, rozlehlá rozpadající se sídla, vřesoviště a k tomu špetka tajemství… Už se vážně nemůžu dočkat, až se konečně pustím do Větrné hůrky!

Tato kniha není typickou Priestleyho strašidelnou knihou – povídky totiž nespojuje žáden ústřední příběh, jak jsme byli doposud zvyklí. Co však mají příběhy společného, je vánoční atmosféra. A je to něco nevídaného. Všichni (nebo alespoň většina z nás) máme Vánoce spojené s klidem, teplem a bezpečím rodinného krbu. Kdo by myslel na hrůzy skrývající se v prastarém opuštěném lesíku, na půdě nebo v komíně?

Nebudu rozepisovat, co se mi v jednotlivých příbězích líbilo nebo nelíbilo. Řeknu jen, že Priestley ani tentokrát nezklamal. Pokud se vám líbily jeho předchozí knihy, tuhle rozhodně nesmíte vynechat! Knížka je kraťoučká a máte ji přečtenou za jeden večer. Tak schválně, kdo si ji troufne přečíst přímo o Vánocích?

A zajímavost na konec – Příšerné příběhy vánoční v Anglii vyšly pouze v elektronické podobě. Můžeme tedy poděkovat nakladatelství Argo, že se ji rozhodlo vydat jako knihu. Rovněž dodrželo tradici i v mrazivých černobílých ilustracích!

 

Známka jako ve škole

 

1

Metro 2033; Dmitry Glukhovsky

472 stran

Knižní klub 2010

Města jsou zničena jadernou válkou, a přežili jen ti, kteří se schovali hluboko pod zem. Třeba do metra. Ale ani tam nemají lidé vyhráno: zásoby jídla a pití jsou omezené, život na stanicích není lehký, všude vládne bída a hlad... A k tomu na přeživší doráží tajemné zmutované příšery z povrchu, ozářené radiací, s neukojitelnou touhou po lidském mase.

Do téhle knihy jsem se pustil s myšlenkou, že chci vyzkoušet nějaké post apo pro dospělé, bez zbytečných zaláskovaných puberťáků a krutých vládců, kteří jsou nakonec poraženi. Metro se podle anotace zdálo jako výborný adept, navíc jsem si ho chtěl dlouho přečíst. No a tak trochu jsem si na sebe upletl bič. Ze začátku jsem si musel zvykat na ruská jména, ale to by mi ani tak nevadilo, jako zbytečná rozvleklost děje...

Ano, Glukhovsky nám předvádí svůj dokonale promyšlený svět moskevského metra, ale místy toho bylo prostě moc. Připadalo mi, jako by do knihy chtěl vecpat všechno, co ho zrovna napadlo. Všechny ideologie a náboženství. K tomu války, které měnily tvář metra, politická uskupení a spoustu příběhů, které ve většině případů stejně nikam nevedou. Tyhle pasáže mě neuvěřitelně nudily, a musím se přiznat, že ke konci jsem už tyto části přeskakoval. 

Hlavní hrdina chodí z jedné stanice do druhé, aby splnil nebezpečný úkol. Cestou potkává jiné postavy, které nám během putování líčí své příběhy, aby nás vzápětí opustily při další temné odbočce. Celá ta kniha je psaná stylem odnikud nikam, a ve většině případů se nic podstatného nestane. 

Autor se do příběhu také snažil zapojit tajemno, nadpřirozeno a víru v duchy, což nefungovalo. Nejprve se dočítáme, že nějaké nadpřirozeno je, a vzápětí zase není. No a na konci se po jakémkoliv nadpřirozenu slehla zem. Osobně si myslím, že kdyby se kniha proškrtala, hodně by jí to pomohlo. I příběhu, který je na mnoha místech rozvleklý až skoro stagnující. 

Metro 2033 ale není úplně špatné: kniha je tíživá a má atmosféru, to se musí nechat. Temné dusivé metro. Nebezpečné příšery, které napadají stanice. Zmutované krysy, otrávený vzduch, spalující slunce, nedostatek všeho... To všechno na vás dýchne. Otázkou je, zda vás kniha okouzlí natolik, že s ní zůstanete až do samotného konce, který je... No, to už nechám na vás.

Na závěr bych chtěl poděkovat KK za poskytnutí recenzního výtisku.

Hodnocení jako ve škole:
4

Bookshelf Tour 2015 (2/2)

Wrap Up Říjen 2015

Recenze: Bestiář Harryho Pottera

Stále nevíte, co si přát pod stromeček?

 

Bookshelf Tour 2015 (1/2)

Hurá, po roce a něco nová Tour!

Book Haul Září 2015

Wrap Up Září 2015

Jestli se ptáte, proč mám v miniatuře napsáno September místo Září, tak jeto z toho důvodu, že najít v zahraniční abecedě á a ř je něco nemožného!

 

Noční host; Fiona McFarlaneová

Paseka 2013

264 stran

Ještě než začnu, tak musím říct, že ta obálka je úžasná! I ten papír. A použité písmo. Asi jsem se zamiloval do paperbacků nakladatelství Paseka!

Ruth Fieldová je pětasedmdesátiletá vdova, která bydlí v domku na pláži se svými kočkami. Spolu s manželem tady měli strávit stáří, ten ale krátce po přestěhování zemřel. A ona zde zůstala sama. Děti se jí už dávno rozprchly do světa, a jediné, co z nich má, je telefonní hovor jednou za dva týdny. Byla by to docela obyčejná stařenka, kdyby ji večer ze spaní nebudily podivné zvuky: tygr procházející se po jejím domě.

Jednoho dne se jí ale u dveří zjevuje energická Frida, ohromná ženská v bílém, jenž jí oznámí, že je její nová pečovatelka, kterou jí přidělila vláda. Ruth je nesvá, volá synovi, který chce s Fridou okamžitě mluvit. Po náležité administrativě a podpisech je rozhodnuto: Frida se teď bude starat o křehkou stařenku a její domácnost.

Celý dům se leskne, Ruth má teplé jídlo a chtě nechtě se stává na Fridě a její společnosti závislá. K tomu od ní každý den dostává prášky na bolest a vitamíny, které jí mají na stará kolena pomoct. Jenže Ruth začne ztrácet paměť. Nejprve pomalu, nenápadně. A pak úplně. Samozřejmě vám nebudu nic vyzrazovat, nicméně naznačím, že Frida si s Ruth začne velmi nepěkně pohrávat. Musím říct, že i já sám jsem při čtení nevěděl, co je pravda a co už ne. Autorka nám skrz postavy přednáší dvě verze příběhu. Které uvěříme je pouze na každém z nás.

Ruth také často vzpomíná na své mládí v britské kolonii, na svou první lásku i na životní cestu, po které se dostala až sem, do domku na pláži, což příběhu dodává jistý náboj. Díky tomu se ujišťuje, že její paměť a zdravý rozum jsou v pořádku. A pak se na scéně opět objevuje tygr, mnohem skutečnější než kdy dřív…

Noční host není jen o staré osamělé paní, která si chce s někým popovídat. Je také o bezcitných lidech, kteří zranitelným lidem vstoupí do života, manipulují jím a totálně ho zničí, aniž by si toho nejbližší okolí všimlo.

Slovo závěrem: Noční host se svou tématikou určitě nebude líbit všem. Já jsem však rozhodnutý knihu doporučovat všemi deseti

 

Známka jako ve škole:

1

Nemilovaní; John Saul

 

Domino 2013

326 stran

 

Kevin Deveraux se i se svou rodinou vydává do rodného městečka, kde se neukázal přes dvacet let. Jeho matka, Helena, je na smrtelné posteli a chce ho naposledy vidět. Jenže panovačná matka je vše, jen ne vzor milujícího rodiče. Helena si zamane, že až zemře, Kevin navždy zůstane v jejich starém, rozpadajícím se sídle uprostřed rozlehlého ostrova. Pojistí si to neprůstřelnou závětí – pokud z města odjede, veškerý majetek připadne cizím lidem. Jeho chromá sestra Marguerite, která se o ni celá léta starala, by se tak rázem ocitla bez domova. Matka nakonec umírá tak, jak žila – v záchvatu zoby. Helena Deverauxová se na svých pár stránkách předvedla jako zlá mrcha první třídy. Dokonce jsem byl rád, když konečně natáhla bačkory. Její přítomnost však byla v knize cítit i nadále.

 

Kevin po pohřbu váhá. Nechce zde zůstat, ale nemůže sestru připravit o dům. Navíc je ve hře velká suma peněz. A když se to tak vezme, dům mu nic neudělal, to matka může za zpackané dětství, a ta je už mrtvá. I dětem se tu líbí, dokonce si tady našli i kamarády, takže… Jeho žena Anne o tom ale nechce ani slyšet. Nenávidí dům, nenávidí ostrov, nenávidí celé městečko Deveraux. Chce se i s dětmi nekompromisně vrátit do jejich pravého domova. Jenže Kevin přichází s nápadem, že předělá dům na hotel. Strhne se první velká hádka. Na ostrov se valí první bouře. A schyluje se k první vraždě…

Nemilovaní, to je nemilosrdný thriller s úžasnou atmosférou, která na čtenáře dýchá z každé strany: horké jižanské podnebí, osamělý neprobádaný ostrov a rozlehlé bažiny s aligátory. Protikladem je dům – temný, chladný, plný nenávisti, napětí a rozkladu. Já osobně jsem se právě kvůli atmosféře ke knize rád vracel. Snad i se zvrácenou radostí.

Všiml jsem si, že Saulovy postavy jsou jiné, a to především proto, že se chovají netypicky. Většinou jednají jako posedlé, nevnímají nebezpečí a výstrahy, a se zápalem podlehnou situaci, aniž by to samy tušily. Což jim většinou přinese ještě větší maléry…

A tak jako postavy jsou i jeho konce nevšední. Saul totiž nemá problém zbavit se svých postav, ať už se jedná o ty hlavní nebo vedlejší. Epilog celému příběhu dodal zahořklou pachuť.

Samozřejmě mám ke knize i pár výtek: tak např. scéna s potápějícím se autem je zcela nereálná (člověk nestáhne okýnko, když je auto pod vodou a uvnitř se dá ještě dýchat, jelikož na něj působí stejný tlak jako na dveře). Taky mě naštvalo, že jediná ze sympatických postav, která jako jediná uvažovala racionálně, zemřela hned na začátku – a ne, Helena to vážně není. No a když zmizí jedna z místních dívek, moc se to neřeší. Žádné pátrání, nic. Až po dvou týdnech se o tom autor zmíní, a to jen krátce v dialogu dvou puberťáků. A samotný konec, i když byl napínavý, byl až moc roztahaný, a neustálé přeskakování mezi pohledy postav na mě působilo spíš rušivě.

Slovo závěrem: Nemilované si musí přečíst každý fanoušek dobrého thrilleru, i když to, jak to na ostrově Deverauxových funguje, mu bude tak nějak jasné ještě před polovinou knihy. Ale ta atmosféra je neopakovatelná.

Známka jako ve škole:

2

 

 

 

Knihy na téma: Nedočtené série

Nový druh videí, které by se mělo objevovat každý měsíc. Více informací najdete ve videu ;)

 

 



Fredrik Backman; Babička pozdravuje a omlouvá se

 

 

Knihu rozhodně doporučuju! Pokud máte zájem, klikněte sem!

 

Hodnocení jako ve škole

 

1

Nová knihovna a mini Bookshelf Tour



Book Haul Srpen 2015

Vždycky sem zapomenu to video přidat!!!

Srpen; měsíc nedočtených knih

Možná to znáte taky: rozečtete knihu, a pak vám do toho přijde jiná kniha, kterou si prostě musíte ihned přečíst. A nebo vás ta kniha tolik nezaujala, a tak jste si ji odložili ,,na potom,,.

 

Já mám takových knih několik, a tak jsem si řekl, že je na čase s tím něco udělat. Tak jako většina knihomolů totiž nemám rád nedočtené knížky.

 

 

Tou první jsou Dramata od Karla Čapka. Chybí mi dočíst Loupežníka a Věc Makropulos. Jsou to kratičké záležitosti, ale já se k tomu nemůžu od maturitních zkoušek dokopat! Teď budu mít konečně o důvod víc.

 

 

Dalším oříškem jsou Kanibalové Moiry Martingalové. Tuhle knihu jsem odložil po prvních třiceti stranách, protože toho na můj žaludek bylo moc. Navíc jsem strašpytel – číst o všech těch hnusných, krvavých vraždách, co se doopravdy staly (na rozdíl od hororových příběhů), a pak jít někam večer ven… Děkuji, nechci! Tak snad najdu odvahu a knihu tento měsíc dočtu.

 

 

Mládí v hajzlu: Mladík v exilu od C.D. Paynea sice rozečtené nemám, ale tenhle díl mám vytažený z boxu už hodně dlouho, což by se dalo počítat za neuzavřenou záležitost. Navíc mi všechny ty trampoty Nicka Twispa chybí. A po Kanibalech to bude skvělé odpočinkové čtení.

 

 

Harry Potter a Ohnivý pohár J.K. Rowlingové mě přestal bavit někde těsně před polovinou (no, těsně není přesné označení; cca 100 stran před polovinou je přesnější). Hermiona rozjíždí tu svou otravnou záchranu domácích skřítků, Harry ještě není vybrán jako čtvrtý do party a vůbec, příběh by se dal pěkně okrájet… Ale já se obětuju, a tu bichli dočtu. A s pátým dílem si pak dám hooodně na čas.

 

 

Nekromant Johanes Cabal Jonathana L. Howarda jsem odložil z toho důvodu, že jsem nebyl na tento typ humoru naladěn. Tak snad to bude v srpnu lepší. Zasekl jsem se před půlkou…

 

 

A posledním je Hedvábník od Roberta Galbraitha. Tady se už pomalu blížím ke konci. A právě pomalost děje mě donutila knihu vyměnit za něco svižnějšího. I když se mi zamlouvá téma a postavy, stejně šla zpátky do police. Vzhledem k tomu, že mi do konce chybí něco málo přes sto stran, asi s ní začnu jako s první.

 

Jsem zvědavý, kolik se mi toho nakonec podaří dočíst. Já doufám, že většina, protože ten pocit, že tam někde je nedokončený příběh, je nervydrásající…

 

Book Haul Červenec 2015

Ani v tomto měsíci jsem neodolal, a něco málo si pořídil.

 



Dívka, která se třpytila; Lauren Beukesová

 

Jota 2015

368 stran

 

Zlodějíček Harper se dostává do domu, díky kterému může cestovat v čase. Krom toho na něj čeká o pokoj plný trofejí - drobností od jeho obětí, a tajemný hlas, kterým na něj dům promlouvá. Dům totiž chce, aby cestoval v čase a zabíjel ženy, které v jeho očích září. No a aby si to úchyl Harper užil ještě víc, seznamuje se s dívkami ještě jako s malými dětmi...

 

Kirby je jediná, která jeho řádění přežila. Odhodlaná svého vraha najít a dopadnout se dostává do místních novin jako stážistka, kde se seznamuje s Danem Velasquezem, novinářem, který se mimo jiné zabýval i jejím případem. Kirby svou práci bere vážně, jelikož se chce pomstít, a já se jí ani nedivím, protože to, co jí ten parchant udělal, nebylo vůbec hezké.

 

Kniha mě nadchla - byla čtivá, srozumitelná a napínavá, nebyly tady místa, kde bych se vyloženě nudil. Prolínání minulosti, přítomnosti a budoucnosti se autorce povedlo, a i když čtenář tuší, jak to celé dopadne, stejně je až do posledního okamžiku napnutý. S poslední kapitolkou se pak uzavře celý kruh, zdánlivé shody náhod začnou dávat smysl, a příběh skončí tam, kde začal. 

 

Zprvu jsem si myslel, že Dívka, která se třpytila je nějaká další záležitost pro mladší čtenáře - víc jsem se mýlit snad ani nemohl! Násilné scény mi mnohdy zvedaly žaludek jako na horské dráze a část, kdy je vražděna Kirby jsem dokonce musel číst s přestávkami. Z té bezmocnosti jsem se málem zbláznil...

 

V knize sice není vysvětlen princi cestování časem, mně to ovšem vůbec nevadí, protože důležitější je děj. Tohle není kniha o cestování. Tohle je kniha o vraždění vyjímečných žen!

 

Co mi však vadilo hodně, byly chybějící uvozovky v přímé řeči a špatná písmena ve slovech. Nejsem rýpal, a chybu rád přehlédnu, ale když se během 50ti stránek desetkrát pozastavíte u tiskařského šotka, něco není v pořádku. Jota si s tímhle rozhodně mohla dát víc záležet. Přeci jen kniha není žádná novinka (v originále vyšla v r. 2013), takže těch pár dní navíc, strávených kontrolou textu, by rozhodně ničemu neublížilo.

 

Samotný konec knihy mi přišel zrychlený a dost osekaný. Celou dobu se ,,nic,, neděje, a pak se najednou Kirby ocitne v domě, následuje finále a konec. Osobně si myslím, že to autorka mohla klidně více rozpracovat. Co se anotace týče, o té raději pomlčím, protože na slibované pronásledování Harpera vůbec nedošlo...

 

Dívka, která se třpytila se mi i přes to líbila, četla se prakticky sama, a já se knihy jednoduše nemohl nabažit. Rozhodně doporučuji!

 

Známka jako ve škole

1-

Knihovny #3

Zdravím, dneska jsem si udělal čas (ó, jaký to zázrak) a přináším další várku knihoven. Stále platí, že pokud chcete ukázat i tu vaši, pošlete mi fotku na knizni.spajz@gmail.com a já už to nějak zařídím ;)

 

 

Martina Pisteková:

 

 

 

Zuza Brest:

 

 

 

Daniel Horváth:

 

 

 

Kristýna Patočková:

 

 

 

Dana Prachařová:

 

 

 

Bára z We Love Books:

 

 

 

Mimka Zombeková:

 

 

 

Z dnešní nadílky rozhodně hlasuju pro knihovnu Zuzy Brest!

Jaká se nejvíc líbí vám?



Book Haul a Wrap Up Červen 2015

Dva kyselé ksychtíky pro nedělní odpoledne ;P

 

 

 



Knihovny #2

Dneska to bude skupinové foto :)

 

Jako první tady mám Lneste Giovans a její úžasnou knihovnu:

 

 

Další na řadě je Lucka Horynová:

 

 

 

 

Radim Sedláček a jeho sbírka Kinga:

 

 

Viktor Čejka - rovněž krásná sbírka:

 

 

Lucie Zakopalová:

 
A poslední dáma na holení, Lady.Bat:

Která knihovna to vyhraje tentokrát? Mou favoritkou je Lneste Giovans :)

Pokud chcete mít v příštím článku i tu svou, neváhejte a pošlete mi fotku na knizni.spajz@gmail.com

Budud se těšit :)





Knihovny #1

Tak tady máme konečně tu slibovanou čumendu :) První várka vašich knihoven.

Pokud chcete mít v příštím článku i tu svou, neváhejte a pošlete mi fotku na knizni.spajz@gmail.com

Budud se těšit :)

 

karhanova95

Tereza Kratochvílová

Terézia Hreberková

katkaska1045

Hanka Schonbeková

Veronika Žajdlíková

Eliška Matúšková

 

 

Tak co? Která je nejhezčí?

 

Já jsem rozhodně pro Terezu Kratochvílovou, jelikož její sbírka Harryho Pottera je úžasná!

 

Ale jako správný knihomol musím říct, že hezké jsou všechny!!!

Otázky a Odpovědi

Dneska je řada na mě, abych odpověděl na své kulišácké otázky.

Moje první recenze byla skutečně na Válku s mloky od Čapka.
 

Myfanwy Thomasová pochází ze Hry věží.
 

Největší knižní padouch je podle mě prezident Snow. Podle soutěžících to však na plné čáře vyhrál Lord Voldemort. O druhé místo se pak dělí Doloros Umbidgeová s prezidentem Snowem. Objevila se ale také jména jako Snape, Amy ze Zmizelé, Bellatrix Lestrangeová, Gargamel, Joker (i když ten je z komiksu, ale nadchlo mě to), klaun Penewise, Sauron nebo Velký Jim Rennie. Nejvíc mě pobavila odpověď, že největším superpadouchem je lidstvo samo. S tím musím souhlasit.
 

Nejoblíbenější kniha – tak tuhle otázku nenávidím. A proto jsem ji položil, jelikož jsem byl zvědav, jak si s tím dotázaní poradí. A musím teda smeknout klobouk. Někteří se drželi instrukcí a vybrali jednu, jiní se pěkně rozepsali. Opět to vyhrála série o Harrym Potterovi. Hodně často se taky objevovaly Hunger Games, Hry o trůny, Malý Princ, Pýcha a předsudek a spousta jiných.

Moje nejoblíbenější kniha je… Vážně  tu otázku nesnáším! Jsou vlastně dvě. Harry Potter a Malý princ. Obě to jsou knihy, ke kterým se rád vracím, a i když jsem je přečetl hodněkrát, pořád v nich dokážu najít něco nového. Navíc mě dokážou tak nějak pohladit po duši, i když z konce Malého prince jsem ze začátku míval spíš deprese.
 

A posledním bodem byla knihovna. Já tu svou moc ukazovat nebudu – stejně ji znáte z videí (nebo alespoň její část) a navíc plánuju novou Bookshelf Tour, kde se budete moci podívat detailněji na moje krasavice.
 

Ovšem chystám článek s vašimi knihovnami. Proč mi to trvá tak dlouho? Čekám na souhlas soutěžících, abych mohl jejich fotky použít a vyhnout se nepříjemnostem. Většina mi naštěstí dala svůj souhlas, a já vám už teď můžu říct, že se máte na co těšit!

Losování!!!

 

 

Všem výhercům ještě jednou gratulujeme :) A ti co nevyhráli ať nezoufají - já osobně nevyhrál ještě ani jednu soutěž :D Jednou se na nás ale štěstí usměje :)

 

A zde jsou výherci:

 

5. místo: iyjknihy

 

4. místo: Eliška Matoušková

 

3.místo: Petra Hyková

 

2. místo: Zuzaa Brest

 

1. místo: Godzila568



Book Haul Květen 2015 a Unboxing s bratrem

 

 

A tady Unboxing. Bráchu jste mohli vidět minulý rok v Bookshelf Tour, kde se tedy jenom mihnul :D To mi připomíná, že co nevidět budu natáčet Bookshlef Tour 2!!!

 



TY; Caroline Kepnes

Domino 2015

440 stran

Joe je na první pohled obyčejný prodavač knih. Snaží se být na zákazníky milý (alespoň povětšinou), a zároveň je soudí podle toho, co si zrovna koupili (tohle vážně prodavači dělají?). Dny poklidně plynou, dokud Joeovi do obchodu – a života – nevstoupí Beck, mladá sexy studentka. Během nevinného flirtu při placení se do ní Joe bezhlavě zamiluje – spíše se jí stane dokonale posedlý. Najde si kde bydlí, zjišťuje co dělá, s jakými lidmi se stýká, kontroluje její sociální sítě a zároveň se snaží vymyslet plán, jak by se jejich cesty opět zkřížily, což musí samozřejmě vypadat jako náhoda. A Joe je velmi vynalézavý. A odhodlaný. A to dokonce tak, že je schopný pro svou lásku i zabíjet…

TY mě odrazovala hlavně svou masivní reklamou – byla všude, a čím víc jsem ji měl na očích, tím víc jsem se utvrzoval v tom, že tohle rozhodně číst nebudu. No, jenže pak se objevily první pochvalné recenze, a já začal být zvědavý, co na té knize je. Má zvědavost byla nakonec tak velká, že jsem si knihu přečetl a vůbec toho nelituju!

Příběh vypráví Joe du-formou, která u nás není obvyklá, a někomu to může zezačátku dělat problémy. Já se naštěstí do knihy ponořil okamžitě. Joe je sice psychopat, násilník a vrah, nicméně jsem si ho i tak dokázal oblíbit. Číst jeho myšlenkové pochody bylo vážně zajímavé a vtipné. Rovněž jsem byl zvědavý, jak daleko je Joe schopen zajít. No, rozhodně dál než většina ,,normální,, populace. A když uvážíme, že takoví lidé skutečně existují, běhá mi z toho mráz po zádech.

Krom plánu jak se sejít s Beck se pak Joe také hojně zabývá masturbací a sexem. Není na tom ale nic perverzního – perverzní je možná jen to množství vyprodukovaného sexu v celé knize. Ne že bych záviděl.

Občas jsem se taky Joeovi divil, že se na tu krávu Beck dávno nevykašlal, jelikož si s ním často velmi nepěkně zahrávala. Ale láska je láska… Beck je rozmazlená manipulátora a chronická lhářka, která neváhá využít svých předností, aby dosáhla svého. Ke všemu ji ovládá její nejlepší, a taktéž rozmazlená kamarádka, kterou bych nejraději vyfackal. Prostě postavy v téhle knize mají své jedinečné charaktery, které budete milovat nebo nenávidět.

Musím smeknout před autorkou, že dokázala tak věrně popsat Joeovo chlapské myšlení. Musela si s tím dát docela dost práce. A zároveň chválím i poznatek, že chlapi nejsou jediní, kteří neustále myslí na sex – i ženy dokážou překvapit.

Jsem zvědavý o čem bude druhý díl, který má  v zahraničí vyjít letos na podzim. Obavu mám jen z toho, jestli kniha bude stejně originální a poutavá, jelikož číst dvakrát jeden a ten samý příběh mě neláká. Nezbude mi nic jiného než se nechat překvapit.

Známka jako ve škole
1

 

Half Wild/ Napůl divoký; Sally Green

Yoli 2015

392stran

2. díl

Nathan se po tom, co obdrží tři dary od svého otce Marcuse, nejobávanějšího Černého čaroděje, vydává do jeskyně, kde se má setkat s Gabrielem. Jenže Gabriel nepřichází a Nathan začíná mít obavy, že ho chytili Lovci. I kolem něj neustále slídí Lovci, kteří mu jdou neúnavně po krku.  Ke všemu se uhnízdili v domku Černé čarodějnice Merkury, která zmizela i s jeho láskou Annalise, jenž díky kletbě usnula spánkem smrti podobným, takže nemůže začít ani s pátráním.

Když už se zdá situace beznadějná, objevuje se v jeskyni tajemný muž, který tvrdí, že je Gabriel naživu, a že ho za ním dovede. Nathan zprvu váhá, ale nakonec mu nezbývá nic jiného než riskovat. Krom Gabriela se setkává i s Černou čarodějnicí Van, která má pro něj návrh: Bílé, Černé a Poloviční čarodějnice se musí spojit, aby porazily Lovce nárokující si Evropu. Lovci chtějí vymýtit všechny Černé čarodějnice, což se jim v Británii už povedlo. Nyní chtějí očistit i Evropu, jediné místo, kde po celá staletí žijí Černé vedle Bílých v míru.

Nathan se má rozhodnout, jestli  se přidá k Alianci. Odměnou mu bude znovuoživení Annalise. Jenže to by znamenalo spojení se s Bílými čarodějnicemi a nejen to – i s jeho dávným nepřítelem. Krom toho se pere i se svým nově nabytým Nadáním, které nezvládá tak dobře, jak si představoval – nedokáže ho ovládat a lidi kolem něj kvůli tomu umírají. A aby toho nebylo málo, musí přemluvit svého otce Marcuse, aby se i on přidal k Alianci, což je vzhledem k jejich minulosti prakticky nemožné…

I když se mi Half Bad moc nelíbil (spousta násilí, krve a bezpráví + rodinné vztahy á la mexická telenovela, k tomu je hlavní hrdina věčně naštvaný rváč, který má potřebu všechny a všechno kolem sebe rozbít) Half Wild mě rozhodně nadchl. Možná to bylo tím, že už jsem byl připraven, co mám od knihy očekávat. A jestliže se mi první díl zdál moc brutální a krutý, dvojka je hotový masakr. Drastické vraždění čarodějnic a Lovců jako by nemělo konce a krví se rozhodně nešetří. Překvapilo mě, jak Sally Green (na fotkách působící tak mateřsky a křehce) může být tak krutá spisovatelka, která poslední část knihy promění v nechutná jatka.

Ale není to celé jen o krvi a násilí. Half Wild je i o síle pravého přátelství a lásky, o odvaze, nelehkých rozhodnutích a snaze přežít, když vám jdou všichni po krku.

Netypický trojúhelník, kdy se Nathan ,,rozhoduje,, mezi Gabrielem a Annalise je rozhodně něčím novým a svěžím. Celkově jsem zatím nečetl moc YA knih, kde by měli homosexuálové nějakou větší roli. Já osobně fandím Gabrielovi, protože těm dvěma to spolu sluší. Oni k sobě prostě patří!

Co mi v knize však chybělo, byla kouzla a magie. Vždyť to jsou čarodějnice, tak proč nekouzlí v jednom kuse? Proč své schopnosti nevyužívají častěji? Proč nemají víc superčarodějnických udělátek? Protože když nad tím přivřu oči, klidně by to mohli být X-meni. A já bych vážně ocenil něco, co by je od nich odlišilo.

Half Wild končí opět velmi otevřeně, a ke všemu v momentě, kdy čtenář prostě potřebuje vědět víc! Takže nám nezbývá nic jiného, než si počkat rok na závěrečný díl – Half Lost.

Na závěr chci poděkovat nakladatelství Yoli za poskytnutí recenzního výtisku.

Známka jako ve škole

1