středa 24. září 2014

Vůně knih



Co miluju ze všeho nejvíce, když vcházím do svého pokoje? Samozřejmě pohled na knihovnu. Ale ještě víc vůni všech knih, které jako by mě právě svou vůní vítaly. Srdce mi vždy zaplesá (vlastně nos), a oko spočine na tom pokladu, který si syslím na horší časy.
(O bookaholismu chystám článek :P)

Stejně tak mě vždy nadchne vůně úplně nové knihy, kdy máte pocit, že když přejedete prstem po stránce, můžete rozmazat inkoust, který ještě nestačil pořádně uschnout. Totální knižní orgasmus jsem pak zažil s Kostičasem - tohle je vážně vypiplaná kniha s velkým Ká!

Ale i starší knihy mají svou charakteristickou vůni, která v sobě uchovává dávné vzpomínky a nostalgii. Avšak ruku na srdce, ne všechny staré knihy mi voní. Naštěstí takových není moc.

To mi připomíná jeden den, kdy jsme se školou zamířili do městské knihovny v Ostravě. Kdo ji zná a byl uvnitř, ví, že je to úžasně zařízené, vzdušné a prosvětlené místo s miliardou knih. Jen co jsme vešli dovnitř, jedna spolužačka nakrčila nos a pronesla: ,,Fuj, to je smrad!‘‘
Nevím, ale mně to tam vonělo.

Ale abych tady jen nechválil, jak už jsem napsal, pár smradlavých knih jsem zažil. Nejhorší vzpomínky mám na Divergenci, půjčenou právě z knihovny. Nemohl jsem si pomoct, ale ten výtisk čpěl tak hnusným, železitým pachem… Skoro jako krev. Do dneska to cítím v nose :D Při otáčení stránek jsem se snažil nedýchat. Ale i kdyby ta kniha voněla, můj názor na ni by se stejně nezměnil - Divergence se mi nelíbila od začátku do konce.

O knížkách z knihovny, a důvodech, proč už tam nechodím, i když knihovny miluju, napíšu třeba příště. A co vy? Máte doma své ,,voňavé,, a ,,smradlavé,, kousky? Popřípadě nějaké zkušenosti s nimi?

5 komentářů:

  1. Ja naprosto miluju vůni nových knih. Vždycky mě pak mrzí, ze se časem vyvoni a není tak krásné cítit novotou. Do knihovny sem chodila jen před maturitou, kdyz jsem potřebovala načíst povinnou četbu. Mela jsem zřejmě štěstí, protože žádná z knih vyloženě nepachla. Nejhorší cichovou zkušenost mám bohužel s knihami, které jsem půjčila rodinné přítelkyni. Mají vlhký dům a vlhkost se dostala i do knih, které ted smrdí jako hromádka plísně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ou, tak s těmi vlhkými knihami mě to mrzí... To si pak člověk říká, jestli má knihy půjčovat nebo ne. Snad to nebyly nějaké vzácné kousky :)

      Vymazat
  2. Mně nejvíc smrdělo Volání netvora (kupodivu byla nová), jinak jsem zatím žádnou smradlavku naštěstí nepotkala. :-) Většinou mi spíš nevoněj časopisy. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Volání netvora? To snad ne :D :D :D Taková krásná kniha :P
      A jo, všiml jsem si, že mi některé časáky a letáky taky smrdí :D

      Vymazat
  3. Ja mám stare knihy radšej, každá vonia inak, zažltnuté stránky... nove knihy maju vačšinou takú novú uniformnú vôňu :)

    OdpovědětVymazat