středa 30. července 2014

Špatné zprávy...

Z důvodu potíží s internetem se na nějakou dobu odmlčím, než se dá vše do pořádku. Hned jak budu opět online, dám o sobě vědět :) Do té doby si uzivejte léta. Myslím na vás ;P

pondělí 21. července 2014

Chocolate Book Tag

Zase něco nového :D Bylo zajímavé přiřazovat knihy k čokoládě... 


Aktualitky a informace

Léto je v plném proudu, řekl bych. A první měsíc prázdnin pomalu za náma… Skoro :D Jak teda pokračuju ve svém letním čtení? Shrnul bych to asi nějak takhle: jsem vážně rád, 
že jsem si těch knih na léto nevzal víc :D

Podařilo se mi přečíst dvě knihy ze seznamu (tam je jich osm). A to Kostičas a Hru věží. Pak jsem sáhl po Potopě, která vypadala tak nadějně, ale když je člověk tři dny zaseknutý na straně 70, něco není v pořádku. Potopu jsem tedy odložil a sáhl po Hlasu nože, prvním díle trilogie Chaos, který mě teda rozhodně vtáhl do děje. Ještě nejsem ani na padesáté stránce, a už to tam pěkně lítá!

Samozřejmě čtu i knihy mimo seznam (o tom jsem už ale mluvil v nějakém videu…), takže mé skóre je vyšší, i když ne tak vysoké, jako u Ohany (10 knížek za měsíc bych chtěl někdy přečíst taky! S takovouhle bych měl knihovnu s nepřečtenými knihami za chvíli prázdnou :D). Vždycky, když vytasí to své číslo přečtených knih, hledám oči po stole ještě deset minut.
Jak to dělá?

Krom nicnedělání, prokládaného občasným čtením, jsem konečně dokončil svůj originální tag, a pár dalších jsem našel na Youtube, takže tento měsíc bude ve znamení tagů a videí. 
Těšíte se? Já teda jo! 

neděle 20. července 2014

Recenze: Příběh jednoho manželství, Andrew Sean Greer



Andrew Sean Greer
Příběh jednoho manželství
Víkend
270 stran

Myslíme si, že ty, které milujeme, známe. Touto větou příběh začíná, nese se celou knihou a neustále nám dokazuje, že v tomhle případě to je pravda. Když jsem se tuhle myšlenku snažil aplikovat na můj život, přišlo mi to až děsivé. Vážně známe ty, které milujeme, a se kterými jsme strávili tolik času? Co když si to jen namlouváme?

Pearlie Cooková je mladá žena v domácnosti, píše se rok 1953, a společně se synem a manželem se zabydlují v nově vybudované čtvrti na okraji San Franciska. Všechno se zdá být dokonalé, ovšem jen do doby, než se jí u dveří objeví cizinec Buzz, který tvrdí, že je dávný přítel jejího manžela Rollanda. Byli spolu ve válce, která i po skoro deseti letech v lidech stále rezonuje. Pearlie ho pozve dál, a když se doma objevuje Holland, nastává radostné shledání. Od té chvíle je u nich Buzz neustále. Všichni tři (vlastně čtyři, když započítáme i syna) spolu tráví čas, a vše se opět zdá být naprosto dokonalé. Ale pak, když je Holland mimo město, se v noci v kuchyni zjevuje Buzz, který musí Pearlie něco důležitého říct…
Paráda, říkal jsem si, teď si spolu začnou, a pak to budou před celým světem tajit.
Omyl.
Buzz přizná Pearlie, že on a Holland jsou bývalí milenci. Taktně ji přitom oznámí, že se chystá odcestovat a svou starou lásku si chce vzít sebou, samozřejmě výměnou za nemalý finanční obnos. A aby toho nebylo málo, v závěru první části se dozvídáme, že
Pearlie Cooková a její rodina jsou černoši. A jsme tam, kde jsme začali: v Americe 50. let, kdy homosexualita byla stále tabu, černoši neměli stejná práva jako bílí, a všechno šikmooké bylo okamžitě označováno nálepkou Nepřítel číslo jedna.

Bezútěšná situace, do které se chudák Pearlie dostala, je jistě nezáviděníhodná. Přesto nikoho neodsuzuje, nikoho neobviňuje a místo toho se snaží najít způsob, jak to celé přežít. Být manželkou černošského homosexuála ji totiž může degradovat
do ještě nižších společenských vrstev, než už je.
Pearlie tedy tápe a snaží se přijít na to, co by po ni a jejího syna bylo nejlepší. Jak dosáhnout toho, aby byli všichni šťastní? A co chce vlastně ona? Muže, který nedokáže opětovat její lásku, nebo finanční zajištění, kdy by se synem konečně nemuseli žít ve stínu předsudků?

Tím, že hlavní hrdinka je černoška, mě kniha rozhodně překvapila. Přiznávám, že když otevřu knihu, tak nějak automaticky očekávám, že hlavní postava bude běloch, Evropan, popřípadě nějaký ten Američan nebo Švéd. Knih, kde by byla hlavní postava barevná, jsem moc nečetl, i když jich pár v knihovně mám.

Kniha se mi líbila, i když je vlastně skoro celá o vzpomínání a přemítání nad tím, co je důležité, a co je správné. Tyhle filozofické knihy nemám zrovna v lásce, u téhle mi to ale zase tak moc nevadilo. Příběh jsem si užil, a vůbec jsem netušil, jak se Pearlie nakonec rozhodne. Závěr knihy tak byl (pro mě) nečekaný, a o to víc překvapivý.


85%

pondělí 14. července 2014

Recenze: Hra věží, Daniel O´Malley

Hm, tak je to konečně tady :D Samozřejmě jsem zapomněl říct, že Myfanwy má taky schopnosti, kterých hojně užívá :D A když jsem dočítal poslední stránky, bylo mi vážně smutno, že už je konec...

Anotace
"Milá Ty,
tělo, které nosíš, patřívalo mně."
Myfanwy Thomasová se probouzí uprostřed jakéhosi londýnského parku, obklopena mrtvými těly, které mají na rukou gumové rukavice, a nemá ani tušení, kdo je a co tady dělá. Jediným vodítkem je jí dopis, který drží v ruce. Pokud má odhalit svou identitu a zjistit, kdo jí usiluje o život, nezbývá jí než se řídit pokyny, které jí zanechalo její dřívější Já.
Ty ji zavedou do Šachovnicové skupiny, supertajné britské agentury pro boj s nadpřirozenými hrozbami, v níž zastává vysoké postavení věže.
Začíná hra o život, hra, během níž se Myfanwy setká s bytostí ve čtyřech různých tělech, se ženou, která prochází lidskými sny, i s děsivými Roubovači.
To vše a mnohem víc můžete ve svižně a vtipně napsaném literárním debutu Daniela O'Malleye najít i vy.

Hodnocení
100%


Knížka jako obrázek, aneb zavádím jakous takous věc s obrázkama :D

Zdravím vás. Dlouho jsem tady nic nenapsal, já vím. A chystám se to v nejbližší době napravit. Do té doby si (doufám) vystačíte s touhle novou rubrikou (nebo jak to nazvat :D). O co teda je? Jednou za čas sem dám nějaký obrázek, a vy mi dolů do komentářů můžete napsat, jakou knihu vám připomíná :) Nevím, jestli tohle už náhodou někdo nedělá... V tom případě prosím za prominutí :P
Samozřejmě vám vždycky napíšu, jakou knihu v tom vidím já :D 
Ale bílou barvou, abych vás náhodou ,,nespojleroval,, :D

Tak jdem na to, hm? První obrázek je následující:


Těžké? Pro mě ani náhodou :D Moje kniha:
Hunger games 3, Peeta, jarní pampeliška, konec celé série... Ach, ach :)

Doufám, že se vám to bude líbit :) Mějte se hezky a užívejte parného léta :)

středa 9. července 2014

První měsíc v síti :D

Hm, uhodnete, co je dneska za den? Jistěže, středa, devátého července... A to znamená první měsíc fungování tohohle blogu! Já vím, že měsíc není nic moc, ale pro mě je to důvod k radosti :) Takové malé, osobní výročí. Dnešní článek tedy bude o mých začátcích, a aby to nebylo jen takové tlachání o ničem, přidám sem i pár fotek. A hned ta první zachycuje mou ,,knihovnu,, v prvopočátcích :D


Dělat knižní videa jsem chtěl už cca před rokem, nicméně jsem od toho tenkrát upustil, a věnoval se něčemu jinému. Po nějaké době jsem ale zase dostal to nutkání něco natočit. A tak jsem se do toho pustil naplno! :D
Ono to natáčení videí vypadá tak jednoduše: člověk si prostě stoupne (sedne, lehne) před objektiv a mluví a mluví... To bude hračka, říkal jsem si. Od pravdy jsem nikdy nebyl dál :D Když si vzpomenu, kolikrát jsem videa přetáčel, kolikrát jsem se navztekal a zapřísáhl, že už natáčet nebudu, protože to není nic pro mě... :D

jedna z dávných recenzí, aneb trable s Hobitem :P

Mým problémem je totiž to, že když něco dělám, musí to být dokonalé, nebo by se to dokonalosti mělo aspoň blížit. A to ta videa plná přeřeků, němých pauz a zdlouhavých ehm mezi větami rozhodně nebyla.
Musel jsem si teda sednout a sám se sebou si náležitě promluvit. A tehdy padla ta kouzelná formulka: Ser na dokonalost a dělej to tak, aby tě to bavilo! Tenhle způsob se mi vážně osvědčil :D I když je teda pravda, že při recenzování vždycky zapomenu na polovinu věcí, co chci říct :D

Psané recenze a články jsou oproti videím procházka růžovým sadem. A vzhledem k tomu, že se psaní už pár let věnuju, jde mi to tak nějak samo :P Ještě jedna malá zajímavost na závěr - všechno píšu na starém psacím stroji. Miluju ten rachot rychlého psaní :D

když si někdo myslí, že natáčí, a přitom se fotí... :D

Úplným závěrem jsem vám všem chtěl poděkovat za vaši přízeň, a za to, že sledujete můj blog a videa :) Vůbec mě ani ve snu nenapadlo, že po měsíci budu mít tolik čtenářů a odběratelů, a všechno tohle... No prostě paráda!!! :D Díky, díky všem :P

A aby to nebylo jenom o mně, jaké byly vaše začátky? Spousta z vás natáčí videa, nebo má alespoň blog, takže určitě budete mít taky nějaké ,,veselé historky z natáčení,, :D Sem s nimi, těším se :)

pondělí 7. července 2014

Recenze: Dospěj!, Ben Brooks

Anotace
Kdo říká, že mladým je mládí k ničemu? Jasper má ruce plné práce. Končí střední školu, zkoušky na krku, matka má na něj přehnané nároky, každý týden musí navštěvovat psycholožku (které navíc od A do Z lže), na chatech je to samá prostitutka, na YouTube samé záznamy sebevražd a jeho kámoši se cpou horem dolem drogami a nalévají levným alkoholem… a navíc je jeho otčím nejspíš vrah a holka, co se s ní vyspal (jen jednou a to v totální opilosti), nejspíš čeká mimino... Jak to má asi tak všechno zvládnout?

Hodnocení
Bezkonkurenční kniha! 100%


Unread Books

Před nějakou dobou jsem viděl na videu jednoho zahraničního booktubera, jak z knihovny vyskládal všechny nepřečtené knihy. Nadchlo mě to a chtěl jsem to vyzkoušet taky, protože mě zajímalo, jak velká bude ta moje knižní hromada :D No, a nedávno jsem přestavoval knihovnu, takže jsem nemeškal a všechno si zdokumentoval :D Tady jsou mé nepřečtené knihy



Je jich okolo osmdesáti, ale není to konečné číslo, protože mám ještě druhou knihovnu a spoustu e-knih...

A takhle vypadá má knihovna s přečtenými knihami. Vážně tak málo? :D Na svou obhajobu musím uvést, že jsem svého času chodil hodně do městské knihovny a tak :D Takže nejsem zase takový barbar :P


 Nějak jsem si na New Order ještě nezvykl. Vždycky mi to chvíli trvá... A navíc to stejně za měsíc celé znovu přestavím! :D A co vy? Taky vám chvíli trvá, než si zvyknete? A kolik nepřečtených knih máte? Piště do komentářů, rád si to přečtu :P


sobota 5. července 2014

První Bookshelf tour

A k ní mi na pomoc přispěchal bratr, který z náhlého popudu zatoužil ,,číst,, Harryho Pottera :D